Démon Akabor, andělský démon z kůru Trůnů, který je donucen odpovídat exorcistům na kladené otázky ve jménu Nejsvětější Trojice a ve jménu Panny Marie.
Peklo je hrozné
Akabor: Ano, ve vašem jménu a ve jménu Trůnu, odkud mluvím, musím vám ještě něco říci. Při Trůnu jsem byl já, Akabor. Musím říci (dýchá vzrušeně a křičí hrozným hlasem), jak hrozné je peklo. Je mnohem hroznější, než si ho člověk umí představit. Spravedlnost Boží! (křičí a vyje). Všechno musí být bráno po staru, není možné brát všechno po novém s lehkou myslí. Pravdu má papež.
Ztracené stádo
Akabor: Vlci jsou nyní uprostřed vás, mezi dobrými. Jsou v podobě, jak bylo už řečeno, biskupů a kardinálů. To neříkám rád. Také mládež věří něčemu, co nemůže pochopit. Musíte - i když mi to činí bolest, musím to říci - musíte přijímat správně, to znamená: nejdřív správnou zpověď, ne jen lítost, a až potom se účastnit sv. přijímání. Přitom se kněží musí modlit třikrát „Pane, nezasloužím si,…“. Tedy ne jen jednou, ale třikrát! Je potřebné, aby bylo přijímání ústy a ne na ruku!
Akabor: Dlouho jsme se radili tam dole (ukazuje na zem), než jsme dohodli přijímání na ruku. Ano, přijímání na ruku je pro nás v pekle nejlepší, to mi věřte!
Akabor (pokračuje na další příkaz): ONA (ukazuje nahoru) si přeje, abych řekl: Když někdo přijímá ústy, ať klečí a hluboce při tom rozjímá… a musím říci, že přijímání na ruku není dobré a nemělo by být vykonáváno. Sám papež podává Hostii do úst. Nepřeje si, aby se Tělo Páně dostalo do rukou kohokoli. A tak naše dohoda jde dále k biskupům, neboť poslouchají kardinály, potom ke kněžím, kteří si myslí, že musí poslouchat, neboť poslušnost je předepsaná. Zlé není třeba poslouchat. Papeže, Ježíše Krista a Matku Boží třeba vždy poslouchat. Přijímání na ruku si Bůh nepřeje.
Uctívání Matky Boží
Akabor: Mládež musí opět konat větší poutě do svatých míst, musí více uctívat Matku Boží a musí duchovně víc žít. Nesmí ji vystavovat (silný výkřik) nevšímavosti a odbývat její svátky. Jen vlci tak činí, ale budou zneškodněni… je třeba velkého modlení a přijímání svátostí (hlavně smíření), aspoň každý čtvrtý týden. Důležitá je modlitba a utrpení. Především vám musím říci, že je třeba následovat Krista. Též Tělo Kristovo, které je přijímáno, musí být uznáno jako skutečné Tělo Páně. (Pláče usedavě a vyje jako pes).
Smysl utrpení
Akabor: V bolesti, kdy se člověku zdá, že je všechno ztraceno a cítí se od Boha opuštěný, že je to jeho poslední výkřik, právě to je ten pravý okamžik, kdy mu Bůh může podat svoji ruku… tato různá temná utrpení mají největší cenu, jakou je možné získat (pláče a hrozně vyje). Většina mládeže o tom neví a to je náš největší triumf.
Modernismus
Akabor: Modernismus je chybný. Je třeba se od něj odvrátit. Je to dílo našeho pekla. Kněží, kteří zdůrazňují modernismus, nejsou jednotní. Papež byl mučen svými kardinály, svými vlastními kardinály… byl obklopen vlky. Kdyby tomu tak nebylo, mohl by říci více, ale takto nemůže nic dělat, opravdu, věř mi, dnes nemůže mnoho dělat, musíte se modlit k Duchu Svatému, neustále se modlete k Duchu Svatému! Vnitřně snad necítíte, co je třeba dělat. Chci říci a musím říci, že II. vatikánský koncil nebyl dobrý. Byl částečně naším dílem.
Mše svatá
Akabor: Bylo třeba, aby se změnily některé maličkosti a nic jiného. V liturgii se nemuselo prakticky nic měnit. Při Proměnění se používala slova: "Toto je moje Tělo, které bylo za vás obětováno, a toto je moje Krev, která byla za vás a za mnohé prolita." Tak to řekl Ježíš Kristus.
Exorcista: Není tedy správně, když říkáme "za všechny"? Mluv pravdu a nesmíš lhát!
Akabor: Překlad "za všechny" není správný. Nesmí znít "za všechny", ale "za mnohé". Když není správný tento text, potom není správná ani mše sv. a nebude mít plnost milostí. Je potřebné říkat "za vás a za mnohé", jak to řekl Kristus. Mše svatá je sice takto platná, ale neposkytuje plnost milostí.
Exorcista: Copak Ježíš Kristus neprolil svoji Krev za všechny? Mluv pravdu, ve jménu Nejsvětější Trojice!
Akabor: Ne, chtěl vylít Krev za všechny, ale ve skutečnosti za všechny vylita nebyla. Krev, přirozeně, vylil za všechny, ne však za peklo. Novým ritem mše sv. změnili biskupové tridentskou mši. Nová mše není taková, jak si přejí Ti nahoře.
Exorcista: Jaká je tridentská mše sv., kterou předepsal svatý papež Pius V.?
Poslušnost
Exorcista: Akabore, řekni pravdu, ve jménu a z příkazu Matky Boží! Nařizujeme ti, abys mluvil, co ti bylo přikázáno!
Akabor: Mnoho kněží se odvolává na poslušnost. Avšak v dnešních časech nemusí poslouchat modernistické biskupy! Je to doba, o které Ježíš hovoří: "Vystoupí mnoho Kristů a falešných proroků". Tyto falešné proroky nemusíte poslouchat, neboť mnoho přijímají z modernismu. Pomáháme jim, jak jen můžeme, zvlášť zdola (ukazuje dolů). Měli jsme už mnoho porad, jak by bylo možné zničit katolickou mši. Kateřina Emmerichová předpověděla už před sto lety: "Bylo to v Římě, kde jsem viděla Vatikán, viděla jsem, že byl vykopaný okolo Vatikánu hluboký příkop. Na jeho jedné straně stáli nevěřící, uprostřed Říma (ne Vatikánu) stáli katolíci a házeli do toho hlubokého příkopu oltáře, sochy, ostatky svatých, až byl plný. A to takovou dobu máme dnes (rozčilením řve). Když byl příkop plný, mohli ho nevěřící překročit. Přicházeli ze všech stran, nakukovali do Vatikánu a zjistili, jak málo jim katolická Církev může poskytnout. Potřásali hlavou a vrátili se na svoje původní místo. A mnoho bylo mezi nimi katolíků, kteří se podívali zpět, ale k Církvi se nevrátili."
Liturgie
Akabor: Při pravé tridentské mši se dělalo 33 křížů a dnes je jich velmi málo. Někdy dva, někdy tři, jak se to podaří, a na konci při požehnání je třeba klečet. (Řve, pláče, hrozně pláče). Ani nevíte, jak bychom rádi klečeli, kdybychom mohli doufat (vyje a pláče).
Exorcista: Je správné, aby při mši sv. bylo 33 křížů?
Akabor: Přirozeně, je to správné. Je potřebné tak činit. V těch chvílích jsme venku, musíme z kostelů utíkat. Při aspergas (kropení svěcenou vodou přede mší sv.) musíme unikat a vůbec před svěcenou vodou a vůní kadidla. Nemůžeme slyšet modlitbu k sv. archandělovi Michaelovi, 3x Zdrávas Maria a Zdrávas Královno, které se lid při mši sv. modlil. Musel jsem říci to, co mi nařídila. Neřekl jsem to rád (hrozně pláče).
Exorcista: Řekl jsi všechno, co jsi měl říci?
Akabor: Ano.
Po dokončení jeho výpovědi ho exorcisté po mnoha modlitbách a postu vyhnali z posedlé ženy. Vyšel z ní s velkým řevem a řval svoje jméno A-K-A-B-O-R.