18. 6. 1977
Jan XXIII. a koncil
Exorcista: Ve jménu nejblahoslavenější Panny, řekni pravdu!
Belzebub: Pontifikát Jana XXIII. začal v roce 1958. Nebyl žádný intelektuál, neměl vysoké vzdělání, ale o tom nechci mluvit.
Exorcista: Je nyní v nebi?
Belzebub: Ach! ONA (ukazuje nahoru) si přála, abychom prostřednictvím něj řekli něco o tom zatraceném koncilu, ale to je právě to, co jsme nechtěli. V každém případě je pro vás lepší, když o koncilu nebudete mluvit a půjdete svou vlastní cestou.
Exorcista: Ve jménu… mluv jen to, co žádá nejsvětější Panna!
Belzebub: Ach, právě že ONA si přeje mnoho, převelmi mnoho (sténá)!
Exorcista: Řekni, co si přeje!
Belzebub: Roku 1958 nastoupil Jan svůj pontifikát. Můžeme říci, že to byla volba z nouze. Byl zbožný a myslel to dobře, i když to někdy nevyšlo, jak si přál. Svolal koncil, ale byl by udělal lépe, kdyby ho nebyl svolával.
Exorcista: Z jakého hlediska to neměl dělat. Ve jménu…!
Belzebub: Z hlediska TĚCH NAHOŘE.
Exorcista: Řekni pravdu!
Belzebub: My ji nechceme říkat!
Exorcista: Bylo to z hlediska těch dole?
Belzebub: Tedy, bylo to takto: TĚMI NAHOŘE nebyl koncil plánován, aby s vodou z vaničky nebylo vylité i dítě. To oni dobře věděli. Skutečně, jaká je dnes situace, bylo by skutečně lepší, kdyby se tento koncil nikdy nekonal. Bylo mnoho věcí, které bylo třeba dát do pořádku, ale dopadlo to tak, že dítě bylo skutečně vylito s vodou a ve vaně zůstala jen špína po dítěti, které bylo koupáno.
Exorcista: Myslíš tím svatou Církev?
Belzebub: Ano, svatou Církev a hlavně koncil. Tento koncil byl velkou chybou. Papež Jan XXIII. neřekl pravdu, když na smrtelném lůžku toto vyhlásil: "Kdyby věděl, jak všechno dopadlo, musel by se obrátit v hrobě!"
Exorcista: On to neví?
Belzebub: Přirozeně, že to ví. To věděl už na smrtelném lůžku. Ale bylo už příliš pozdě. Nevěděl, že tento koncil, který měl tak hrozný, trýznivý a bojový průběh, bude mít takové následky. Domníval se, že udělal dobře. Měl dobrou vůli vykonat něco pro dobro Církve. Chtěl měnit to, co změnu potřebovalo. Nebo mohl vědět, že kardinálové budou předstírat, že chtějí to samé a nakonec mu vyrvou žezlo z ruky a všechno strašně zamotají a znetvoří? Mohl to vůbec vědět? Udělal to z dobré vůle, a tak se jistě dostal do nebe.
Exorcista: Ve jménu… mluv pravdu a nic než pravdu!
Belzebub: Byl sice spravedlivý, ale příliš povolný a nebyl vybaven velkým nadáním. V těch dobách bylo potřebné volit s velkým přehledem, člověka, jenž rozumí vedení Církve, kterému by se nikdo neodvážil vyrvat žezlo. Ale zpozoroval to až příliš pozdě. Když se zpětně díváme na celou věc, musíme přiznat, že všechno bylo v plánu TĚCH NAHOŘE, protože Písmo musí být splněno. Všechno bylo v JEJICH plánu, ale pro TY NAHOŘE je to hrozný pohled, jak dnes Církev vypadá…
Exorcista: Ve jménu Otce Nebeského…!
Belzebub: Na smrtelném lůžku prožíval trpké chvíle, proto zavolal několik nejdůvěrnějších přátel, aby mu pomohli toto břemeno nést. Při té příležitosti vyhlásil, že by světu řekl: "Kéž by tento koncil nebyl býval nikdy svolán!" Viděl, jaké dnes má hrozné následky, ale nemohl už nic dělat. TAMTI NAHOŘE ať jsou mu milostiví. …(nečitelný řádek)… aby všechno oznámili světu a zvlášť novému papežovi.
Exorcista: Ve jménu Boha Trojjediného mluv pravdu a nic než pravdu, co si přeje nejsvětější Panna?
Belzebub: Ti, kterým se dostalo toto důvěrné oznámení, si řekli: "Hle, on je na smrtelném lůžku, už nemůže zasáhnout. Není přece možné už svolaný koncil odvolat (opět odvolat)!" Koncil není vodovodní kohoutek, který jednou otevřeme a zase zavřeme. Opravdu tento koncil neměl žádnou hybnou sílu, kterou by mohl být přibrzděn. Bylo už opravdu pozdě. Řídící hybná síla se zlomila, zlomila se smrtí Jana XXIII. Byli jsme to především my, démoni, kteří jsme byli na koncilu přítomní. Usilovali jsme z něj získat pro sebe užitek, proto jsme měli zájem, aby kohoutek a voda z něj vytékající nebyla zastavena. Měli jsme mnoho pomocníků, ďáblů a jiných. Papežovi důvěrní přátelé oznámili, že byl nemocný, trpěl kornatěním cév. Zdá se, že to byla pravda, je to choroba u starých lidí obvyklá. Po něm nastoupil Pavel VI., inteligentní a milostmi obdařený. Ale jak mohl to, co jeho předchůdce rozdmýchal, zastavit nebo uvést do původního stavu? Kromě toho, papež Pavel VI. udělal na začátku svého pontifikátu také chybu. Nevěděl, co řekl Jan XXIII. na smrtelném lůžku. Dozvěděl se to až později, když už bylo pozdě. Na svoji velkou škodu však nic neudělal. Dokonce podnikl několik kroků, které vedly k rozpadu Církve. Jeho pontifikát trvá nyní 14 let. Velmi brzy poznal, že to, co koncil přinesl, je nesprávné, ale bylo už pozdě. Také poznal svoji chybu, ale i v tomto směru bylo už pozdě. Žije nyní hrozným způsobem, je mučedníkem, což řekli i jiní démoni. Je v hrozné situaci. Neustále si opakuje, že je to Duch Svatý, který usměrňuje papeže, např. když přijímá nepravé diplomaty a politiky, které k němu posílají kardinálové. Potom i svět si řekne, že to je Duch Svatý, který takto papeže usměrňuje. Většina lidí však neví, že to, co se dnes v církvi děje, nemá s Duchem Svatým nic společného. Ale o tom už nechceme mluvit.
Exorcista: Vy už nechcete mluvit? Belzebube, ty jsi neřekl všechno, co jsi měl říci! Byl koncil veden Duchem Svatým, nebo ne? Ve jménu… mluv pravdu!
Belzebub: Na začátku jistě byl Duch Svatý přítomen, ale ne vždy.
